Procesní myšlení odkrývá mnoho oblastí, ve kterých si necheme přiznat, že máme velmi a velmi co zlepšovat. Záhy zjistíme, že strategie je vágní, obecná, téměr nikdo ji nezná (jak by také mohl, když reálně neexistuje) a nikdo v organizaci není skutečně odměnován na základě jeho/její přidané hodnoty. Organizační struktura je fuknční, liniová, rigidní a blokuje tok znalostí i procesů. Procesy jsou popsané v šanonech ve skříni a tím to končí. Kola di-vizí, od-dělení, od-borů, ú-seků se točí dál. Znalosti nesdílíme a chráníme jako pilulku poslední záchrany před interními konkurenty. Technologie svou povahou i rozložením odpovídají funkční / linové organizační struktuře. Co bylo řečení o ní, platí i pro systémy.
Procesní myšlení je proto velmi a velmi nebezpečné. Odhaluje bez kompromisů veškerou neefektivitu, kterou organizace doslova přetékají. Primárním zdrojem neefektivity jsou lidé a jejich myšlení. Pokud pomýšlíme na úklid, začněme právě zde.
